Jsou věcí normální a věci nenormální. Co je normální, na tom se shoduje většina společnosti. Vidím to kolem sebe, každý den mi potvrzují lidé, které na svých cestách potkávám. A pak jsou věci minoritní, podivné, ujeté a zvláštní, okrajové. Takové věci nejspíš byly vždycky a lidé nad nimi mávli rukou, nebo se pousmáli, protože jim připadaly zábavně ujeté. Jenomže doba se mění a občas z ujetého činíme ideál a vzor. Dnes jim občas popřáváme tolik sluchu, že leckdo o normálnosti zapochybuje. Ne, tohle není normální a je dobře, že soud návrh zamítl. Zopakujme si jeho závěr ještě jednou: naše společnost je postavena binárně (tedy skládá se z mužů a žen). Tak to je a tak to i bude.

Dokud tu budeme my, kdo normální svět chráníme.