Tlumočím zde připomínky kafilérek ze svého senátního obvodu – to jsou provozy, které možná nevoní, ale velmi je potřebujeme. Zpracovávají těla uhynulých zvířat.

Nikdo se jich neptal, zda změny se vůbec dají realizovat. O novele se asanační podniky „náhodně“ dozvěděly až v době, kdy byla již předložena do Poslanecké Sněmovny.

Nové znění § 3 definuje asanační podnik a jeho povinnosti, ale stejnou činnost vykonávají i jiné subjekty (kompostárny, bioplynové stanice a mnoho dalších). Těmto subjektům se ale žádné povinnosti neukládají, zatímco asanační podniky mají pro zpracování materiálů šibeniční lhůty (24 a 48 hodin). To způsobuje nerovnost a diskriminaci v podnikání.

Legislativa EÚ pojem Asanační podnik nezná. Není tedy pravdou, že by bylo třeba legislativu EU tímto způsobem harmonizovat.

Změna § 40 písm. d. ukládá novou povinnost pro zacházení s kadavery větších zvířat, ale žádná právní úprava nedefinuje, co je větší kadaver. Kráva určitě, ale králík? Pro asanační podnik to znamená vyhledávání „menších“ kadaverů v lese, na pastvě teletníku, drůbežárně nebo ryb ve vodním toku, což sanačním podnikům přinese značné náklady.

Tuto povinnost opět nemá žádný jiný subjekt provádějící shodnou činnost jako dnešní „asanační podnik“.

Podobně jsou opět jen asanačním podnikům ukládány nové informační i jiné časově limitované povinnosti, které ale neplynou z legislativy EU ani nedopadají na jiné podniky se shodnou činností.

Prosím překladatele, aby vysvětlil, proč si zasedl právě ne asanační podniky, zatímco jiné podnikatele (bioplynky, kompostárny apod.) z dopadu zákona vyloučil.

26. 2. 2025