Svět je plný diskriminace. Nás leváků. Světlo ve škole jde zleva, nůžky nestříhají, ucha všech půllitrů jsou pro praváky.

Proč se o diskriminaci leváků nepíší články a nepořádají se konference?

Protože o diskriminaci dnes mluvíme, jen když se to někomu hodí. Když někdo chce peníze, slávu nebo svatozář.

Opakem diskriminace jsou plošná všeobecná a univerzální pravidla, nikoliv selektivní rozinkování skupin, u nichž diskriminaci vidíme. Vyďobávání skupin, jimž se pod záminkou diskriminace poskytneme nadstandardní ochrana komfort. Tím se zcela pokřivuje rovnost pravidel pro všechny.

Jsou-li si lidé rovni, není třeba antidiskriminačního zákona.

Opak je cestou k nerovnosti, k výběrovosti a ke speciálním režimům. Jsme si jisti, že k žádným speciálním režimům naše společnost nesměřuje?

Můj příspěvek dne 25. 9. 2024 ke konferenci v Senátu nazvané 15 let antidiskriminačního zákona.