1) Již za pár týdnů nás čekají senátní volby. Jak odhadujete, že se po nich změní rozložení sil v Senátu?
DK: Očekávám změnu k lepšímu, už vzhledem k posunu společenské atmosféry. Snad lidé budou méně volby do Senátu ignorovat, protože jinak Senát zůstane poslušným nástrojem vlády. Noví senátoři by mohli hlasovat více podle svého vlastního rozumu a nepodléhat výhradně jen pokynům politických stran a klubů.
2) Ústavní soud před časem uložil ministerstvu spravedlnosti, aby připravilo legislativní úpravu pro změnu pohlaví, tak aby nemuselo u žadatelů docházet k operativní změně. Umíte si jako advokátka vůbec představit, jak taková novela může vypadat a jaké bude mít praktické dopady nejen na žadatele samotné, ale především na společnost?
DK: Po dvou letech v Senátě vidím, že nemáme kvalitní legislativce, kteří by uměli napsat zákon dobře: stručně, jasně, jednoduše a srozumitelně. Zákony jsou ukecané a kazuistické, navíc se každého půl roku mění, protože se skoro vždy ukáže, že v praxi nefungují. Co se ale této problematiky týče, pak mým pevným postojem je, že operativní, ale i medikamentózní změnu pohlaví u mladých lidí do 25 let považuji za kriminální čin, který poškozuje zdraví lidí, kteří nejsou schopni posoudit následky svých mnohdy nahodilých nebo jen módních přání. Věřím, že podobně jako v některých zahraničních zemích se tento zdravý přístup dříve či později projeví i u nás. Také si myslím, že pohlaví měnit nelze. A že pokud budeme pohlaví měnit jen na papíře a úředně, pak měňme rovnou i třeba věk. Hned se najdou třicátníci, co se cítí na důchod. Rozhodnutí Ústavního soudu v této věci považuji za mimoústavní. Úkolem Ústavního soudu v žádném případě není "katalyzovat diskusi", jak si jeho členové osobují, ale zkoumat ústavnost.
3) Hodně diskutovaným tématem posledních týdnů je navyšování koncesionářských poplatků pro takzvaně veřejnoprávní média. Změny se mají dotknout nejen samotné výše poplatků, ale má se také významně rozšířit okruh těch, jichž se bude týkat povinnost poplatky hradit. Je to podle vás správná cesta?
DK: Předesílám, že žádné koncesionářské poplatky u nás nemáme. K vlastnění televize není třeba žádná koncese. Jde prostě o televizní poplatky, o televizní daň. Na Vaši otázku odpovídám, že Českou televizi nepotřebujeme, stejně jako nepotřebujeme (a ani nemáme) státní noviny nebo státní nakladatelství. Televize dnes už dávno není hlavní médium ovlivňující veřejné mínění. Ve srovnání s ostatními televizními stanicemi se ukazuje, jak je ČT drahá a molochovitá. Co zvládnou jiné televize za pár milionů, na to požaduje ČT miliardy, a ještě si vynucuje více peněz, včetně tak nehorázného způsobu, jakým je zpoplatnění vlastnictví „chytrého“ telefonu. Vskutku má občan, který ji nesleduje (což je například takřka každý mladý člověk) platit jen proto, aby ČT nakupovala kriminálky ze zahraničí nebo vyráběla estrády? K tomu „veřejnoprávní“ televizi přece nepotřebujeme. Tyhle produkty poskytují televize ostatní. Ostatně stačí se podívat na její dnešní televizní program. Když už někdo trvá na tom, aby stát zajišťoval vysílání pro děti, seniory, minority apod., pak nechť je rovnou navázána na státní rozpočet podobně jako NKÚ nebo Ústavního soud. Nebo ať se vypíše grant pro soukromé televize, které by takové pořady vyráběly a vysílaly na zakázku.
4) Korespondenční volba, od níž si stávající vládní koalice tolik slibuje, už je realitou. Kde jsou podle vás hlavní slabiny korespondenční volby a jaké dopady tato změna prakticky přinese? Vyplatí se nakonec stávajícím vládním stranám, že tuto záležitost tlačila na sílu za každou cenu?
DK: U korespondenční volby nepůjde nikdy garantovat tajnost a přímost. Je to příliš komplikovaná, riskantní a nákladná aktivita, kterou populisté protlačují jen proto, aby pár tisíc občanů žijících ze svého rozhodnutí v zahraničí nemuselo jet třeba 500 km do volební místnosti, ačkoliv český občan pracující v Praze do svého bydliště v Ostravě těch 500 km pojede a korespondenční volby nebude smět využít. Největší problém ale vidím v narušení důvěryhodnosti výsledků našich voleb. Od řady lidí slýchávám totiž tuto větu: Až bude schválena korespondenční volba, to k volbám přestanu chodit. Oni si to pak mohou zfalšovat, jak budou chtít. A ještě: změna pravidel soutěže se má dělat výhradně dohodou, konsenzem, ne na sílu, aby to jedněm pomohlo a druhé poškodilo. Ne uprostřed zápasu a poslaneckým návrhem.
5) Před časem jste v živém streamu na kanálu Xaver live prohlásila, že si v Senátu často připadáte jako osamocený voják v poli. Změnilo se za tu dobu něco, máte mezi ostatními senátory osobnosti, s nimiž se dá spolupracovat a vytvořit případně blokační menšinu?
DK: V Senátě je několik rozumných a odvážnějších lidí, u nichž hlasování probíhá podle věcného a hodnotového přístupu, nikoli dle stranických pokynů. Leccos se postupně mění, u jedné věci získám podporu tam, u jiné jinde. Ale pořád je to menšina, která proti stranickému přístupu nemá šanci. Věřím, že se to od podzimu změní zásadněji.
15. 8. 2024 -
Zobrazeno.com, otázky kladla Karolína Stonjeková
Korespondenční volba naruší důvěryhodnost
1) Již za pár týdnů nás čekají senátní volby. Jak odhadujete, že se po nich změní rozložení sil v Senátu?
DK: Očekávám změnu k lepšímu, už vzhledem k posunu společenské atmosféry. Snad lidé budou méně volby do Senátu ignorovat, protože jinak Senát zůstane poslušným nástrojem vlády. Noví senátoři by mohli hlasovat více podle svého vlastního rozumu a nepodléhat výhradně jen pokynům politických stran a klubů.
2) Ústavní soud před časem uložil ministerstvu spravedlnosti, aby připravilo legislativní úpravu pro změnu pohlaví, tak aby nemuselo u žadatelů docházet k operativní změně. Umíte si jako advokátka vůbec představit, jak taková novela může vypadat a jaké bude mít praktické dopady nejen na žadatele samotné, ale především na společnost?
DK: Po dvou letech v Senátě vidím, že nemáme kvalitní legislativce, kteří by uměli napsat zákon dobře: stručně, jasně, jednoduše a srozumitelně. Zákony jsou ukecané a kazuistické, navíc se každého půl roku mění, protože se skoro vždy ukáže, že v praxi nefungují. Co se ale této problematiky týče, pak mým pevným postojem je, že operativní, ale i medikamentózní změnu pohlaví u mladých lidí do 25 let považuji za kriminální čin, který poškozuje zdraví lidí, kteří nejsou schopni posoudit následky svých mnohdy nahodilých nebo jen módních přání. Věřím, že podobně jako v některých zahraničních zemích se tento zdravý přístup dříve či později projeví i u nás. Také si myslím, že pohlaví měnit nelze. A že pokud budeme pohlaví měnit jen na papíře a úředně, pak měňme rovnou i třeba věk. Hned se najdou třicátníci, co se cítí na důchod. Rozhodnutí Ústavního soudu v této věci považuji za mimoústavní. Úkolem Ústavního soudu v žádném případě není "katalyzovat diskusi", jak si jeho členové osobují, ale zkoumat ústavnost.
3) Hodně diskutovaným tématem posledních týdnů je navyšování koncesionářských poplatků pro takzvaně veřejnoprávní média. Změny se mají dotknout nejen samotné výše poplatků, ale má se také významně rozšířit okruh těch, jichž se bude týkat povinnost poplatky hradit. Je to podle vás správná cesta?
DK: Předesílám, že žádné koncesionářské poplatky u nás nemáme. K vlastnění televize není třeba žádná koncese. Jde prostě o televizní poplatky, o televizní daň. Na Vaši otázku odpovídám, že Českou televizi nepotřebujeme, stejně jako nepotřebujeme (a ani nemáme) státní noviny nebo státní nakladatelství. Televize dnes už dávno není hlavní médium ovlivňující veřejné mínění. Ve srovnání s ostatními televizními stanicemi se ukazuje, jak je ČT drahá a molochovitá. Co zvládnou jiné televize za pár milionů, na to požaduje ČT miliardy, a ještě si vynucuje více peněz, včetně tak nehorázného způsobu, jakým je zpoplatnění vlastnictví „chytrého“ telefonu. Vskutku má občan, který ji nesleduje (což je například takřka každý mladý člověk) platit jen proto, aby ČT nakupovala kriminálky ze zahraničí nebo vyráběla estrády? K tomu „veřejnoprávní“ televizi přece nepotřebujeme. Tyhle produkty poskytují televize ostatní. Ostatně stačí se podívat na její dnešní televizní program. Když už někdo trvá na tom, aby stát zajišťoval vysílání pro děti, seniory, minority apod., pak nechť je rovnou navázána na státní rozpočet podobně jako NKÚ nebo Ústavního soud. Nebo ať se vypíše grant pro soukromé televize, které by takové pořady vyráběly a vysílaly na zakázku.
4) Korespondenční volba, od níž si stávající vládní koalice tolik slibuje, už je realitou. Kde jsou podle vás hlavní slabiny korespondenční volby a jaké dopady tato změna prakticky přinese? Vyplatí se nakonec stávajícím vládním stranám, že tuto záležitost tlačila na sílu za každou cenu?
DK: U korespondenční volby nepůjde nikdy garantovat tajnost a přímost. Je to příliš komplikovaná, riskantní a nákladná aktivita, kterou populisté protlačují jen proto, aby pár tisíc občanů žijících ze svého rozhodnutí v zahraničí nemuselo jet třeba 500 km do volební místnosti, ačkoliv český občan pracující v Praze do svého bydliště v Ostravě těch 500 km pojede a korespondenční volby nebude smět využít. Největší problém ale vidím v narušení důvěryhodnosti výsledků našich voleb. Od řady lidí slýchávám totiž tuto větu: Až bude schválena korespondenční volba, to k volbám přestanu chodit. Oni si to pak mohou zfalšovat, jak budou chtít. A ještě: změna pravidel soutěže se má dělat výhradně dohodou, konsenzem, ne na sílu, aby to jedněm pomohlo a druhé poškodilo. Ne uprostřed zápasu a poslaneckým návrhem.
5) Před časem jste v živém streamu na kanálu Xaver live prohlásila, že si v Senátu často připadáte jako osamocený voják v poli. Změnilo se za tu dobu něco, máte mezi ostatními senátory osobnosti, s nimiž se dá spolupracovat a vytvořit případně blokační menšinu?
DK: V Senátě je několik rozumných a odvážnějších lidí, u nichž hlasování probíhá podle věcného a hodnotového přístupu, nikoli dle stranických pokynů. Leccos se postupně mění, u jedné věci získám podporu tam, u jiné jinde. Ale pořád je to menšina, která proti stranickému přístupu nemá šanci. Věřím, že se to od podzimu změní zásadněji.
15. 8. 2024 - Zobrazeno.com, otázky kladla Karolína StonjekováPublikováno: 15. 8. 2024