Vystoupení k ST 205 - Zpráva o životním prostředí České republiky 2022
Vytýkám zprávě o životním prostředí za rok 2022, že se některým problémům vyhýbá a neinformuje o nich, nebo informuje tendenčně. Neumožňuje proto problematické oblasti identifikovat, ani přijmout opatření vedoucí k jejich řešení.
Uvádí se v ní např., že „Zpráva 2022 nemá dopad na státní rozpočet a nemá vliv na rozpočty krajů a obcí. Neovlivní podnikatelské prostředí ani rovné postavení mužů a žen ve společnosti.“ To ovšem není zcela správné. Zpráva přináší selektivní informace, které jsou podkladem pro rozhodování, jen už vliv na rozpočet mají.
V části „Hlavní sdělení zprávy“ (str. 8) čteme, že „emise do ovzduší klesají, ve struktuře emisí se zvyšuje význam malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Přetrvávajícím problémem je vysoký podíl emisí do ovzduší pocházejících ze spotřeby paliv v domácnostech. Je to způsobeno zejména lokálním vytápěním tuhými palivy.“
Tato zdánlivě nevinná věta je varovná (viz též str. 72), pisatelé se tu snaží ospravedlnit připravovaný plán zakázat lidem, aby si topili sami, když už je centrální energetický systém kvůli Green Dealu moc drahý. V Německu1 se již nyní snaží zakázat domácnostem vytápění na fosilní paliva, a i dříve ekologicky vychvalovaný zemní plyn má být zakázán. U nás tomu bude podobně (viz str. 152: „Vzhledem k nepříznivému vlivu spalování těchto paliv v domácnostech na kvalitu ovzduší v sídlech je žádoucí, aby se tato paliva omezovala v největší možné míře. Lokální vytápění tuhými fosilními palivy a biomasou je významným zdrojem emisí, tímto způsobem se vyrábí více než třetina z celkového tepla pro vytápění domácností.“).
Zpráva nekriticky přijímá, že se usiluje o „přechod ke klimatické neutralitě“, aniž by hodnotila, zda je to vůbec proveditelné, nákladově přijatelné a zda to bude mít nějaký viditelný vliv na globální ekosystém. Problém je tedy už v samotném zadání zpracovatele zprávy. Nejde o žádnou komplexní cost-benefit analýzu. Pouze se hodnotí, jak jsou naplňovány politicky stanovené cíle, bez ohledu na dopady a náklady.
Zpráva stále používá zdiskreditovaný systém „Planetárních mezí“, který je inovovanou verzí přežité a vyvrácené teze Římského klubu o „mezích růstu“. Na str. 22 se např. píše: „Nepoměr mezi ekologickou stopou (spotřeba přírodních zdrojů) Česka a jeho biologické kapacitou (schopnost ekosystémů regenerovat zdroje) způsobuje národní ekologický deficit 130 %.“ To je ovšem demagogie. Nejde o žádný deficit, ale o dovoz. Každá země, která něco dováží, má větší spotřebu než vlastní produkci, to je ale běžný obchod a racionální dělba práce, nikoli dluh.
Podobně jako v minulých letech i tato zpráva uvádí vývoj teplot od roku 1961. Takto osekaný graf laikovi může mylně připadat, že jde o neobvyklé oteplení. Korektní by bylo uvádět data, v nichž je vidět středověké teplé optimum, nebo alespoň data z Klementina za posledních 250 let.
Zpráva na jednu stranu přiznává, že „celková délka horkých vln na území Česka kolísala v období 2000-2022 bez jakéhokoliv trendu“, ale v pasáži o zdravotních dopadech vln veder zapomínají autoři vyváženě dodat, že spolu s oteplením klimatu se zmírňují zdravotní dopady zimního chladného počasí. Zimní úmrtnost je totiž vyšší než letní.
Na str. 116 je výrok motivovaný jednoznačně politicky: „Hlavním koordinátorem IZS je HZS ČR, který musí kromě požárů řešit i další mimořádné události způsobené klimatickými změnami (zvýrazněno v původním textu), jako jsou déletrvající sucho, orkány a větrné smršti, záplavy, nadprůměrné sněhové srážky nebo masivní námrazy…“ Bez důkazů se zde přírodní pohromy dávají za vinu klimatické změně.
Zpráva naopak nezmiňuje ohrožení českého automobilového průmyslu kvůli Green Dealu, uvádí pouze statistiku prodeje elektromobilů. Navzdory tomu, že o elektrická vozidla skoro nikdo nestojí, EU přijala rozhodnutí, že od roku 2035 se nová auta na fosilní paliva nesmějí prodávat. Syntetická paliva by mohla být vhodnou alternativou místo elektromobilů, ale ta zatím nejsou dostupná. Automobilky včetně Škodovky jsou tak tlačeny k utlumení vývoje normálních vozidel a k investicím do vývoje elektromobilů, o které ale není zájem. Otázka zní, co se stane s firmou Škoda - na které závisí celá česká ekonomika a navazující subdodavatelé – pokud se elektromobily neprodají. Jiné světové automobilky naopak továrny na elektromobily pro nedostatečný zájem ruší.
V roce 2022 činily celkové výdaje na ochranu životního prostředí celkem 125,6 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2021 vzrostly o 9,3 mld. Kč, tj. o 8,0 %.
Tyto počty jsou ovšem neúplné. Je třeba k nim připočíst zvýšené výdaje domácností kvůli zdražení energií, které má na svědomí zčásti právě Green Deal, cílený útlum domácí těžby paliv, zanedbání rozvoje spolehlivých zdrojů energií a soustředění se na módní občasné zdroje energie. Připomeňme, že skokový nárůst cen energií začal dlouho před válkou na Ukrajině. Bohemia Energy zkrachovala kvůli vysokým cenám energií v říjnu 2021, konflikt na Ukrajině propukl až roce 2022.
Zpráva kombinuje věcnou statistiku se zavádějícími ideologickými formulace, které mohou kdykoli být vytaženy a účelově použity proti obyvatelům s poukazem na to, že jde „přece“ o vědecká fakta. Na mnoha místech zpráva opomíjí kontext a nezmiňuje důležité souvislosti, které jsou na veřejnosti hodně diskutované a mají dopad na obyvatelstvo.
Žádám proto navrhovatele, aby zprávu z projednání stáhl a vynechané informace do ní doplnil.
Vystoupení k ST 205 - Zpráva o životním prostředí České republiky 2022
Vytýkám zprávě o životním prostředí za rok 2022, že se některým problémům vyhýbá a neinformuje o nich, nebo informuje tendenčně. Neumožňuje proto problematické oblasti identifikovat, ani přijmout opatření vedoucí k jejich řešení.
Uvádí se v ní např., že „Zpráva 2022 nemá dopad na státní rozpočet a nemá vliv na rozpočty krajů a obcí. Neovlivní podnikatelské prostředí ani rovné postavení mužů a žen ve společnosti.“ To ovšem není zcela správné. Zpráva přináší selektivní informace, které jsou podkladem pro rozhodování, jen už vliv na rozpočet mají.
V části „Hlavní sdělení zprávy“ (str. 8) čteme, že „emise do ovzduší klesají, ve struktuře emisí se zvyšuje význam malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Přetrvávajícím problémem je vysoký podíl emisí do ovzduší pocházejících ze spotřeby paliv v domácnostech. Je to způsobeno zejména lokálním vytápěním tuhými palivy.“
Tato zdánlivě nevinná věta je varovná (viz též str. 72), pisatelé se tu snaží ospravedlnit připravovaný plán zakázat lidem, aby si topili sami, když už je centrální energetický systém kvůli Green Dealu moc drahý. V Německu1 se již nyní snaží zakázat domácnostem vytápění na fosilní paliva, a i dříve ekologicky vychvalovaný zemní plyn má být zakázán. U nás tomu bude podobně (viz str. 152: „Vzhledem k nepříznivému vlivu spalování těchto paliv v domácnostech na kvalitu ovzduší v sídlech je žádoucí, aby se tato paliva omezovala v největší možné míře. Lokální vytápění tuhými fosilními palivy a biomasou je významným zdrojem emisí, tímto způsobem se vyrábí více než třetina z celkového tepla pro vytápění domácností.“).
Zpráva nekriticky přijímá, že se usiluje o „přechod ke klimatické neutralitě“, aniž by hodnotila, zda je to vůbec proveditelné, nákladově přijatelné a zda to bude mít nějaký viditelný vliv na globální ekosystém. Problém je tedy už v samotném zadání zpracovatele zprávy. Nejde o žádnou komplexní cost-benefit analýzu. Pouze se hodnotí, jak jsou naplňovány politicky stanovené cíle, bez ohledu na dopady a náklady.
Zpráva stále používá zdiskreditovaný systém „Planetárních mezí“, který je inovovanou verzí přežité a vyvrácené teze Římského klubu o „mezích růstu“. Na str. 22 se např. píše: „Nepoměr mezi ekologickou stopou (spotřeba přírodních zdrojů) Česka a jeho biologické kapacitou (schopnost ekosystémů regenerovat zdroje) způsobuje národní ekologický deficit 130 %.“ To je ovšem demagogie. Nejde o žádný deficit, ale o dovoz. Každá země, která něco dováží, má větší spotřebu než vlastní produkci, to je ale běžný obchod a racionální dělba práce, nikoli dluh.
Podobně jako v minulých letech i tato zpráva uvádí vývoj teplot od roku 1961. Takto osekaný graf laikovi může mylně připadat, že jde o neobvyklé oteplení. Korektní by bylo uvádět data, v nichž je vidět středověké teplé optimum, nebo alespoň data z Klementina za posledních 250 let.
Zpráva na jednu stranu přiznává, že „celková délka horkých vln na území Česka kolísala v období 2000-2022 bez jakéhokoliv trendu“, ale v pasáži o zdravotních dopadech vln veder zapomínají autoři vyváženě dodat, že spolu s oteplením klimatu se zmírňují zdravotní dopady zimního chladného počasí. Zimní úmrtnost je totiž vyšší než letní.
Na str. 116 je výrok motivovaný jednoznačně politicky: „Hlavním koordinátorem IZS je HZS ČR, který musí kromě požárů řešit i další mimořádné události způsobené klimatickými změnami (zvýrazněno v původním textu), jako jsou déletrvající sucho, orkány a větrné smršti, záplavy, nadprůměrné sněhové srážky nebo masivní námrazy…“ Bez důkazů se zde přírodní pohromy dávají za vinu klimatické změně.
1 https://energypost.eu/germanys-proposed-de-facto-ban-on-new-fossil-boilers-from-2024-meets-fierce-re...
Zpráva naopak nezmiňuje ohrožení českého automobilového průmyslu kvůli Green Dealu, uvádí pouze statistiku prodeje elektromobilů. Navzdory tomu, že o elektrická vozidla skoro nikdo nestojí, EU přijala rozhodnutí, že od roku 2035 se nová auta na fosilní paliva nesmějí prodávat. Syntetická paliva by mohla být vhodnou alternativou místo elektromobilů, ale ta zatím nejsou dostupná. Automobilky včetně Škodovky jsou tak tlačeny k utlumení vývoje normálních vozidel a k investicím do vývoje elektromobilů, o které ale není zájem. Otázka zní, co se stane s firmou Škoda - na které závisí celá česká ekonomika a navazující subdodavatelé – pokud se elektromobily neprodají. Jiné světové automobilky naopak továrny na elektromobily pro nedostatečný zájem ruší.
V roce 2022 činily celkové výdaje na ochranu životního prostředí celkem 125,6 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2021 vzrostly o 9,3 mld. Kč, tj. o 8,0 %.
Tyto počty jsou ovšem neúplné. Je třeba k nim připočíst zvýšené výdaje domácností kvůli zdražení energií, které má na svědomí zčásti právě Green Deal, cílený útlum domácí těžby paliv, zanedbání rozvoje spolehlivých zdrojů energií a soustředění se na módní občasné zdroje energie. Připomeňme, že skokový nárůst cen energií začal dlouho před válkou na Ukrajině. Bohemia Energy zkrachovala kvůli vysokým cenám energií v říjnu 2021, konflikt na Ukrajině propukl až roce 2022.
Zpráva kombinuje věcnou statistiku se zavádějícími ideologickými formulace, které mohou kdykoli být vytaženy a účelově použity proti obyvatelům s poukazem na to, že jde „přece“ o vědecká fakta. Na mnoha místech zpráva opomíjí kontext a nezmiňuje důležité souvislosti, které jsou na veřejnosti hodně diskutované a mají dopad na obyvatelstvo.
Žádám proto navrhovatele, aby zprávu z projednání stáhl a vynechané informace do ní doplnil.
17. 4. 2024
Publikováno: 17. 4. 2024