Návrh směrnice Rady, kterou se zavádí daňový systém sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky a kterou se mění směrnice
Vystoupení k senátnímu tisku N 89/14 na plénu Senátu
dne 24. 1. 2024
Své vystoupení jsem si (až na poslední věty) celé připravila z citací, které obsahuje průvodní materiál k tomuto tisku:
„Malé a střední podniky představují zhruba 99 % podniků v EU a poskytují dvě třetiny pracovních míst v EU. Návrh směrnice by dopadl na všechny české podniky až do velikosti středního podniku (do výše aktiv do 20 000 000 EUR, do čistého obratu do 40 000 000 EUR a do počtu zaměstnanců do 250).
Vláda je ostře proti návrhu. Podle ní návrh nepomůže ke slibované úspoře administrativních nákladů pro malé a střední podniky, a naopak povede k nárůstu nákladů správců daně.
Návrh, s nímž Komise přichází, není nový. S podobnou myšlenkou přišla již v roce 2005 jako s projektem pilotním, ale vzhledem k nezájmu členských států projekt realizován nebyl.
Zhodnocení návrhu na str 7. materiálu je nebývale přísné: „Je sporné, jaké přínosy pro ekonomiku by realizace návrhu měla ve srovnání s jeho náklady.“
Sama Komise připouští, že navrhovanou úpravu není s čím srovnat a k dispozici nejsou ani údaje, které by se na takový typ daňového režimu zaměřovaly nebo ho modelovaly.
Návrh je třeba vnímat také v rámci dlouholetých snah o harmonizaci základu daně z příjmů právnických osob, která vždy narazila na odpor části členských států a na požadavek jednomyslnosti v Radě.
I nyní projednávaný návrh směrnice vyžaduje jednomyslné schválení Radou. Členské státy pravděpodobně vyvinou úsilí návrh upravit do co nejpřijatelnější podoby, ale i tak je přijetí směrnice podle naší vlády málo pravděpodobné.
A nyní můj komentář k tomuto návrhu: Daně jsou jednou z mála oblastí, kde spolu mohou soutěžit a konkurovat si státy. Tato
konkurence tlačí daně dolů, protože poplatníci by utíkali do zemí s výhodnějším daňovým režimem.
Daňová harmonizace by tento efekt zrušila a lze téměř s jistotou tvrdit, že by vedla ke snazšímu zvyšování daní
Tento návrh je přesvědčivým důvodem, proč je třeba zachovat jednomyslnost při hlasování v EU. Zapamatujme si tuto situaci velmi dobře.
Návrh směrnice Rady, kterou se zavádí daňový systém sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky a kterou se mění směrnice
Vystoupení k senátnímu tisku N 89/14 na plénu Senátu
dne 24. 1. 2024
Své vystoupení jsem si (až na poslední věty) celé připravila z citací, které obsahuje průvodní materiál k tomuto tisku:
„Malé a střední podniky představují zhruba 99 % podniků v EU a poskytují dvě třetiny pracovních míst v EU. Návrh směrnice by dopadl na všechny české podniky až do velikosti středního podniku (do výše aktiv do 20 000 000 EUR, do čistého obratu do 40 000 000 EUR a do počtu zaměstnanců do 250).
Vláda je ostře proti návrhu. Podle ní návrh nepomůže ke slibované úspoře administrativních nákladů pro malé a střední podniky, a naopak povede k nárůstu nákladů správců daně.
Návrh, s nímž Komise přichází, není nový. S podobnou myšlenkou přišla již v roce 2005 jako s projektem pilotním, ale vzhledem k nezájmu členských států projekt realizován nebyl.
Zhodnocení návrhu na str 7. materiálu je nebývale přísné: „Je sporné, jaké přínosy pro ekonomiku by realizace návrhu měla ve srovnání s jeho náklady.“
Sama Komise připouští, že navrhovanou úpravu není s čím srovnat a k dispozici nejsou ani údaje, které by se na takový typ daňového režimu zaměřovaly nebo ho modelovaly.
Návrh je třeba vnímat také v rámci dlouholetých snah o harmonizaci základu daně z příjmů právnických osob, která vždy narazila na odpor části členských států a na požadavek jednomyslnosti v Radě.
I nyní projednávaný návrh směrnice vyžaduje jednomyslné schválení Radou. Členské státy pravděpodobně vyvinou úsilí návrh upravit do co nejpřijatelnější podoby, ale i tak je přijetí směrnice podle naší vlády málo pravděpodobné.
A nyní můj komentář k tomuto návrhu: Daně jsou jednou z mála oblastí, kde spolu mohou soutěžit a konkurovat si státy. Tato
konkurence tlačí daně dolů, protože poplatníci by utíkali do zemí s výhodnějším daňovým režimem.
Daňová harmonizace by tento efekt zrušila a lze téměř s jistotou tvrdit, že by vedla ke snazšímu zvyšování daní
Tento návrh je přesvědčivým důvodem, proč je třeba zachovat jednomyslnost při hlasování v EU. Zapamatujme si tuto situaci velmi dobře.
Publikováno: 24. 1. 2024