"Často dnes slýchám o dobru, které přinese stát v podobě rozšíření lidských práv. Jedni požadují právo na vlastnictví bytu, jiní na všudypřítomnou wifi. Kdekterá nátlaková skupina ze státu čerpá peníze z kapes spoluobčanů v podobě dotace na různé zbytečnosti. Ale kolik lidí si koupí elektroauto nebo pořídí na střechu fotovoltaickou elektrárnu? Minimum, a přesto jim na tyhle luxusní snobismy každý přispívá ze svých daní. Závěr života v bezmoci je ale budoucností, která může čekat na mnohé z nás. Proto bychom se měli o paliativní péči bavit, proto máme právě na ni poskytnout dostatek financí, lidských zdrojů, vzdělání, podpory. Dříve lidé umírali na infekce či při porodu, později hlavně na kardiovaskulární nemoci. Dnes většinu lidí čeká ústavní nebo domácí péče a fatální onkologické onemocnění.

Distribuční spravedlnost nám ukazuje, co bychom měli primárně podporovat. Finance nejsou bezbřehé, všechno zaplatit nelze. Pojďme nahlas říct, že finance na paliativní péči a důstojný odchod jsou nejen potřebné, ale dokonce nezbytné. Protože všichni budeme dříve či později potřebovat paliativní péči pro své rodiče, pro své děti, pro nás... taková vydání a takovou legislativu ráda podpořím."