Zákon o důchodovém pojištění je z roku 1995. Víte, kolikrát byl měněn? 90x!! Tohle je 91. změna.

Důchody měníme 3x ročně, velmi často ve stavu legislativní nouze nebo ve zrychleném řízení.

Zbláznili jsme se? Takhle vypadá jistota a stabilita? Takhle vypadá právní stát? Tohle chceme vysvětlovat občanům? Změny 3x ročně?

Často moralizujeme mladé lidi, že málo myslí na zadní kolečka. A přitom jim v tom jen děláme zmatek a oni vidí, že než dospějí do mého věku, změní se podmínky pro důchod 100x!

A přitom ani jedna z těchto změn nemíří k podstatě, k chápání role státu a k chápání smyslu důchodového systému.

Stát není finanční ústav. Je to veřejná instituce, která má pečovat o veřejné statky. Co je u důchodů veřejným statkem? Péče o ty, kdo se během života nezajistili na stáří. Proč to stát dělá? Aby zabránil negativním externalitám, které by dopadaly na celou společnost, pokud by mezi námi živořili extrémně chudí a umírali hlady. Stát není pojišťovna ani spořitelna, kam si bohatí ukládají volné peníze, aby z nich žili ve stáří. Od toho máme soukromý finanční sektor.

Dívám se na mnohé z nás.

Opravdu je třeba, aby bohatí lidé pobírali vysoký důchod? Lidé, kteří mají milionové majetky, příjmy z literární činnosti, z tantiém, z výnosů majetku, lidé s velkými úsporami – ti přece nepotřebují důchody vůbec, natož pak důchody vysoké.

Navíc každý z nás, ze senátorů, je v konfliktu zájmů – třetina senátorů je v důchodovém věku a ostatní (až na pár nejmladším) se důchodu valem přibližují. Pro nás důchodový systém vytvořen nebyl. Mohli jsme si naspořit, odložit z našich příjmů stranou.

Důchodový systém má fungovat jako záchranná sociální síť, ne jako přilepšení těm, co už tak mají dost.

Pětina obyvatel Česka jsou důchodci, další pětina jsou děti, studenti a nemohoucí. Jen 3/5 obyvatel pracuje a toto číslo klesá. Současně stárneme, tedy pobíráme důchod déle. A státu chybí peníze a rezervy, máme největší zadlužení v historii země.

A co my děláme?

My tady diskutujeme a hádáme se o parametrické údaje, o procenta a dny a měsíce? Tohle je výsledek všech těch debat, jednání politiků, všech možných ekonomických rad a odborníků? Takhle jsme dopadli? To je přece úplně špatný pohled.

Potřebujeme základní koncepční změnu. Potřebujeme změnu, která vydrží desetiletí, a ne se hádat o procenta a o měsíce.

Proč vlastně existují důchody? Co je jejich účelem? Jsme schopni se shodnout aspoň na tomhle? Anebo každému z vás jde jen o to, aby váš důchod byl co nejvyšší!?

Moje odpověď zní takto: důchody stát vyplácí proto, aby lidé mohli klidně dožít a aby neumírali bez pomoci na ulici. Někteří z vás možná řeknou, že by měla platit zásluhovost. Ta ale funguje v pracovním vztahu, ne ve vztahu státu a jednotlivce. Má snad ten, kdo platil vyšší daně, nárok na to, aby jeho ulici hlídal tank? Nebo aby byl jeho dům lépe osvětlený veřejným osvětlením? Dostane lepší srdce nebo ledvinu? Nebo dvě ledviny?

Dnes vyplácíme vyšší důchody těm, kteří si víc vydělali. Neptám se vás, jestli je to správně nebo špatně.

Ptám se: proč nemáme na stole skutečnou důchodovou reformu! Mohl by mi pan ministr odpovědět? Cožpak se na důchody nelze dívat jinak? Nestálo by zato přestat se bát a začít přemýšlet o důchodech nějak jinak než jen upravovat věk odchodu a procenta?

A pak je třeba kousnout ještě do jednoho otráveného jablka, tedy do super tabu tématu, a tím je horní hranice důchodu.

Ukážu vám jednu paralelu. Debatu téhle velmi podobnou jsem zažila, když jsem v roce 2010 jako ministryně spravedlnosti zaváděla tabulky pro výpočet výživného na děti. Otázka tehdy zněla: Má mít výživné pro dítě horní hranici? Tehdy jsme se s kolegy shodli, že nikoliv. Ani dnes teoreticky (a právně) výživné horní hranici nemá, alespoň zákon ji nestanoví. Ale prakticky ji v roce 2015 omezil Ústavní soud (což mimochodem ukazuje jeho zásadní vliv na život obyvatel i na soudní praxi).

Ústavní soud řekl, že dítě - člověk ve věku do 18 let – má nějaké potřeby, které je třeba uspokojit, aby nestrádalo. Je jasné, že dítě bohatých rodičů má právo podílet se na jeho životní úrovni. Pak pravděpodobně bude jíst více ovoce, nosit trvanlivější oblečení a mít více kroužků a mimoškolních aktivit. Ale dávno je pryč doba, kdy golfista Čejka platil Mirce Čejkové na základě soudního rozhodnutí stopadesátitisícové výživné. Dnes, v dnešních cenách a v dnešní době činí horní hranice výživného na dítě přibližně 20.000 korun.

Co kdybychom se tímto vzorem inspirovali?

Anebo si skutečně myslíte, že je tu stát od toho, aby někomu z nás vyplácel důchod vyšší než 70.000 korun?

A závěrem ještě jedna poznámka.

Čím je návrh odůvodněn? Čtu přímo z důvodové zprávy: Úpravy mají v delším časovém horizontu potenciál dosáhnout významnější úspory výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

Takže aby stát ušetřil, sebere peníze chudším důchodcům?

Takový návrh nepodpořím! Stát má primárně šetřit u sebe. Má škrtat zbytečné agendy a rušit úřady a instituce, které nejsou pro jeho činnost nezbytně potřeba. Stát se však chová přesně naopak, jak jsme si přečetli ve výroční zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok. Stát požaduje od občanů více peněz, které pak rozháže na blbosti a zbytečnosti.

Rakousko-Uhersko zaměstnávalo na každém ministerstvu jen stovku úředníků a ti obhospodařovali celé mocnářství. Na okrese pracoval hejtman, který měl k ruce tři lidi. Kam jsme se za těch sto let dostali? Kde je ten spořivý efekt digitalizace a elektronizace, o němž celá léta slýchávám? Dnes každé české ministerstvo požaduje další úředníky a ajťáky na činnost, kterou před sto lety zvládlo pár lidí. A to v době Rakouského mocnářství dráhy stavěli a provozovali soukromí investoři, o charitu se starali obce a soukromí zaměstnavatelé, obrazárny, muzea a divadla provozovaly spolky a výbory ustavené jejich zakladateli, matriky vedla církev, pošta byla soukromá a daň z příjmu za císaře pána nepřesahovala 5 %. Představa, že by císař pán platil někomu zato, že něco pěstuje nebo vyrábí, je úsměvná.

Takže se ptám: Pane ministře, kterou zbytečnou agendu navrhujete zrušit? Které příspěvkové organizace? Které dotační programy? V kterých mezinárodních organizacích navrhujete ukončit členství? Asi nechcete, abych četla nahlas, kolik peněz vyhodilo MPSV do kanálu na různé neefektivní dotační programy jen v loňském roce, že?

Ráda si poslechnu vaše odpovědi. Přece nečekáte, že všechny ty zbytečně vyhazované peníze zadotují chudší důchodci.

Proč se o tom zmiňuji? Protože nechci, aby stát zvyšoval vysoké důchody a aby snižoval ty nejnižší.

Proto budu, vážení kolegové, hlasovat proti.

A vy byste měli taky.

Protože tahle novela nejde správným směrem.

23. 8. 2023