Rušíme spoustu nepotřebných a nepoužívaných norem.

Nepotřebných a nepoužívaných.

Bohužel.

Jásáme nad tím, jako kdybychom porazili draka. Jako kdybychom ulehčili soudům, občanům, podnikatelům, firmám, povinnostem, byrokracii.

Jako kdybychom zrušili zbytečné agendy, snížili finanční zátěž státu, zlevnili a vylepšili život, pomohli trpícímu.

Víte, co třeba rušíme?

Třeba zákon č. 267/1920 Sb. z. a n., o odstranění nevhodných názvů, nebo zákon č. 269/1920 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry úředníků a zřízenců u státních úřadů a ústavů bývalého státu uherského.

Je to jen legislativní smetí.

Jaká škoda, že se nikdo nezabývá „masem“ – tedy množstvím byrokratické agendy, která ničí drobné podnikatele i občany, stojí peníze a čas, někdo se jí musí věnovat.

Zrušení všech těch tisíců norem nepřinese žádné úspory ani úbytek byrokracie. Nezbývá než si povzdechnout, proč při práci na návrhu nebyly korigovány další právní normy, které sice nejsou obsolentní v pravém slova smyslu, protože z nich plynou reálné povinnosti, ale u nichž se časem vytratil původní efekt těchto povinností a jejich společenský přínos a zbyl z nich jen mechanický úkon pro některé úředníky.

Pro tento zákon zvednu ruku, protože nestojí za větší pozornost.

Ale ráda bych, aby ho následovaly další zbytečné zákony.

Pane předkladateli, kdy nám je předložíte?

13. 7. 2023