Mé dnešní vystoupení k senátním tiskům N 0018/14 a N 0019/14
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení se ženami a muži a rovných příležitostí pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání a o zrušení článku 20 směrnice 2006/54/ES a článku 11 směrnice 2010/41/EU
Existují dva pohledy na rovnost. První je rovnost na startovní čáře, rovnost v šancích; slovy obou dnes projednávaných tisků „v příležitostech“. Stejné startovní čáry, stejné právo, stejné tabulkové platy, stejné možnosti už dávno máme.
Tím druhý přístupem je rovnost ve výsledku, v cílové rovince. I když se dnes tváříme, že mluvíme o rovných příležitostech, ve skutečnosti mluvíme o rovnosti v cíli, ve výsledku.
Požadujeme stejné platy, stejné výkony, paritní rozdělení péče o děti, u obou pohlaví kojení, porody, funkce, počet žen na traktorech, na jeřábech, ve vedoucích funkcích, v drogových odvykačkách, ve věznicích a v domovech důchodců. A taky mimochodem v Senátě.
To lze udělat jen tak, že zošklivíme hezké a sebereme úspěšným. Anebo že něco ženám nakážeme a mužům zakážeme.
Statisticky máme doloženo, že ženy se dožívají vyššího věku, jsou zdravější, mají ve škole lepší známky, jsou ochotnější, přizpůsobivější. Mimochodem od učitelů obojího pohlaví dostávají holčičky ve všech předmětech lepší známky.
Chlapci jsou odvážnější, agresivnější, nejmocnější, více riskují, více pijí. A i v přírodě se samečkové dožívají vyššího věku. Tyto rozdíly chceme také setřít?
Rovnost na startu byla vyřešena už dávno srovnáním právního postavení. A rovnost v cíli? Mimochodem všechny čtyři nedávno zkrachovalé banky byly perfektní v personální politice zvýhodňování žen a slabších skupin. A co jim to přineslo dobrého?
Víte, v rovnost pro ženy zmiňujeme jen tam, kde se nám to hodí. Vadí někomu, že modelky a pornoherečky berou vyšší platy než modelové a pornoherci?
Zveličujeme význam jednoho atributu – odměny, a přitom zapomínáme, že existují i jiné: laskavost, vlídnost, péče, pomoc, úsměv, děti, rodina.
S cílem prosazovat rovné příležitosti pro ženy a muže přišla vláda ČR už před čtvrt stoletím, když v roce 1998 schválila „Akční plán pro rovnost žen a mužů“.
Hezkou tečku zveřejnil 20. března 2023 NKÚ: Dotace na genderové audity: vydané peníze ke snížení rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce příliš neposloužily
Nechala zpracovat analýzu obou směrnic, z níž vyplynulo:
- Jde o zbytečný zásah Evropské unie do vnitrostátních záležitostí. Není úlohou EU diktovat vnitrostátní politiky týkající se diskriminace v různých oblastech. Tyto otázky jsou vždy lépe řešeny na vnitrostátní úrovni, kde mají národní vlády a instituce lepší porozumění jedinečným sociálním a kulturním kontextům, ve kterých působí.
- Snaha nadiktovat normy chování a jednání zvnějšku může naopak způsobit protireakci, která přirozený stav a vývoj v daných kulturních a společenských otázkách zcela rozvrátí. Aktivistický přístup k řadě podobných otázek často vede k tomu, že většinová společnost, která není zpočátku vůči dané problematice nijak vyhraněná a menšiny běžně toleruje se snaze o svou násilnou převýchovu „vzepře“.
- Diskriminace navíc není to stejné, co vnitřní osobní názor. Požadavek nediskriminace je často zaměňován s požadavkem (vnitřního) souhlasu či ztotožnění s danou menšinou či společenským fenoménem. Těžko můžeme ale například po muslimských věřících požadovat, aby nadšeně přijímali členy LGBT komunity.
- Navrhovaná směrnice je založena na chybném pochopení diskriminace. Diskriminace není vždy úmyslná nebo zlomyslná a směrnice může svými striktními pravidly a nařízeními narušovat schopnost rozhodovat na základě legitimních kritérií. Může vést k situaci, kdy jsou jednotlivci vybíráni např. na pracovní místa právě na základě své identity, nikoli na základě svých kvalifikací nebo zkušeností.
- Jde zbytečné a zatěžující předpisy, které ve svém důsledku mohu často vést k účelové šikaně například zaměstnavatelů či poskytovatelů služeb.
- Mohly by vést k porušování práva na svobodu vyznání. Věřící církví, které neuznávají stejnopohlavní manželství, by mohli být považováni za diskriminující, pokud by odmítli zaměstnat osobu či poskytnout jí služby za okolností, které by byly v rozporu s jejich vírou a náboženským přesvědčením.
- Problematická je snaha EU pomocí směrnice zvýšit frekvenci „oznamování“, tedy udavačství a denunciace, což přímo souvisí s již zmíněnou účelovou šikanou. Česká společnost je vzhledem ke své minulosti navíc přirozeně skeptická a citlivá v okamžiku, kdy se jí snaží někdo zvenku převychovávat, většinou proto takové snahy vedou k ještě větší zatvrzelosti v dané záležitosti.
- Normy jako tato představují potenciální hrozbu např. pro rodinné podniky, které mohou mít odlišné pracovní postupy a nemusí být schopny dodržovat ustanovení podobných nařízení, aniž by to poškodilo jejich podnikání.
- Antidiskriminační třeštění rovněž podporuje kulturu politické korektnosti a vnitřní cenzury, kdy se lidé bojí vyjadřovat své názory a přesvědčení z obavy, že budou obviněni z diskriminace. Vede to ke konformismu a fenoménu skupinového stádního myšlení.
Jan Ferenc 9.3.2023 (Neviditelný pes) a info o průzkumu o tom, co chtějí muži a co ženy: „Pojem genderová rovnost je zavádějící. Nejde o to, aby se zacházelo se ženami jako s muži, ale o to, aby se se ženami jednalo jako se ženami, neboť jenom tak mohou dosahovat toho, co muži.“
Ženy si v zásadě nepřejí postavení na roveň mužů. On by to byl také holý nesmysl. Ženy nejsou muži a většina z nich se jimi nikdy nestane. Po nás, mužích, což zde píši s vědomím, že jsme stále ještě dominantním pohlavím ve vedoucích a rozhodovacích pozicích, se naopak žádá, jak průzkum dokládá, býti k ženám empatičtější. Chce se, abychom hlouběji chápali jejich odlišnosti a porozuměli jejich specifickým schopnostem, které spočívají více v intuici než v analýze a syntéze. V citlivosti a předtuše než v matematických modelech. Abychom, když jsme šéf, pochopili tyto jejich přednosti jako vklady pro podnikání, a když nejsme a šéfem je žena, tak v podstatě totéž. Nechť jsou za stejnou práci stejně zaplaceny. A těm, které „to chtějí“, budiž to umožněno bez překážek a předsudků. Ale ne jako chlapům, ale jako ženám.“
A to nemluvíme o transgender sportovcích.
Tohle skutečně chcete, milé, báječné, okouzlující, šikovné české ženy?
Mé dnešní vystoupení k senátním tiskům N 0018/14 a N 0019/14
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení se ženami a muži a rovných příležitostí pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání a o zrušení článku 20 směrnice 2006/54/ES a článku 11 směrnice 2010/41/EU
Existují dva pohledy na rovnost. První je rovnost na startovní čáře, rovnost v šancích; slovy obou dnes projednávaných tisků „v příležitostech“. Stejné startovní čáry, stejné právo, stejné tabulkové platy, stejné možnosti už dávno máme.
Tím druhý přístupem je rovnost ve výsledku, v cílové rovince. I když se dnes tváříme, že mluvíme o rovných příležitostech, ve skutečnosti mluvíme o rovnosti v cíli, ve výsledku.
Požadujeme stejné platy, stejné výkony, paritní rozdělení péče o děti, u obou pohlaví kojení, porody, funkce, počet žen na traktorech, na jeřábech, ve vedoucích funkcích, v drogových odvykačkách, ve věznicích a v domovech důchodců. A taky mimochodem v Senátě.
To lze udělat jen tak, že zošklivíme hezké a sebereme úspěšným. Anebo že něco ženám nakážeme a mužům zakážeme.
Statisticky máme doloženo, že ženy se dožívají vyššího věku, jsou zdravější, mají ve škole lepší známky, jsou ochotnější, přizpůsobivější. Mimochodem od učitelů obojího pohlaví dostávají holčičky ve všech předmětech lepší známky.
Chlapci jsou odvážnější, agresivnější, nejmocnější, více riskují, více pijí. A i v přírodě se samečkové dožívají vyššího věku. Tyto rozdíly chceme také setřít?
Rovnost na startu byla vyřešena už dávno srovnáním právního postavení. A rovnost v cíli? Mimochodem všechny čtyři nedávno zkrachovalé banky byly perfektní v personální politice zvýhodňování žen a slabších skupin. A co jim to přineslo dobrého?
Víte, v rovnost pro ženy zmiňujeme jen tam, kde se nám to hodí. Vadí někomu, že modelky a pornoherečky berou vyšší platy než modelové a pornoherci?
Zveličujeme význam jednoho atributu – odměny, a přitom zapomínáme, že existují i jiné: laskavost, vlídnost, péče, pomoc, úsměv, děti, rodina.
S cílem prosazovat rovné příležitosti pro ženy a muže přišla vláda ČR už před čtvrt stoletím, když v roce 1998 schválila „Akční plán pro rovnost žen a mužů“.
Hezkou tečku zveřejnil 20. března 2023 NKÚ: Dotace na genderové audity: vydané peníze ke snížení rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce příliš neposloužily
https://www.nku.cz/cz/pro-media/tiskove-zpravy/dotace-na-genderove-audity:-vydane-penize-ke-snizeni-...
Nechala zpracovat analýzu obou směrnic, z níž vyplynulo:
- Jde o zbytečný zásah Evropské unie do vnitrostátních záležitostí. Není úlohou EU diktovat vnitrostátní politiky týkající se diskriminace v různých oblastech. Tyto otázky jsou vždy lépe řešeny na vnitrostátní úrovni, kde mají národní vlády a instituce lepší porozumění jedinečným sociálním a kulturním kontextům, ve kterých působí.
- Snaha nadiktovat normy chování a jednání zvnějšku může naopak způsobit protireakci, která přirozený stav a vývoj v daných kulturních a společenských otázkách zcela rozvrátí. Aktivistický přístup k řadě podobných otázek často vede k tomu, že většinová společnost, která není zpočátku vůči dané problematice nijak vyhraněná a menšiny běžně toleruje se snaze o svou násilnou převýchovu „vzepře“.
- Diskriminace navíc není to stejné, co vnitřní osobní názor. Požadavek nediskriminace je často zaměňován s požadavkem (vnitřního) souhlasu či ztotožnění s danou menšinou či společenským fenoménem. Těžko můžeme ale například po muslimských věřících požadovat, aby nadšeně přijímali členy LGBT komunity.
- Navrhovaná směrnice je založena na chybném pochopení diskriminace. Diskriminace není vždy úmyslná nebo zlomyslná a směrnice může svými striktními pravidly a nařízeními narušovat schopnost rozhodovat na základě legitimních kritérií. Může vést k situaci, kdy jsou jednotlivci vybíráni např. na pracovní místa právě na základě své identity, nikoli na základě svých kvalifikací nebo zkušeností.
- Jde zbytečné a zatěžující předpisy, které ve svém důsledku mohu často vést k účelové šikaně například zaměstnavatelů či poskytovatelů služeb.
- Mohly by vést k porušování práva na svobodu vyznání. Věřící církví, které neuznávají stejnopohlavní manželství, by mohli být považováni za diskriminující, pokud by odmítli zaměstnat osobu či poskytnout jí služby za okolností, které by byly v rozporu s jejich vírou a náboženským přesvědčením.
- Problematická je snaha EU pomocí směrnice zvýšit frekvenci „oznamování“, tedy udavačství a denunciace, což přímo souvisí s již zmíněnou účelovou šikanou. Česká společnost je vzhledem ke své minulosti navíc přirozeně skeptická a citlivá v okamžiku, kdy se jí snaží někdo zvenku převychovávat, většinou proto takové snahy vedou k ještě větší zatvrzelosti v dané záležitosti.
- Normy jako tato představují potenciální hrozbu např. pro rodinné podniky, které mohou mít odlišné pracovní postupy a nemusí být schopny dodržovat ustanovení podobných nařízení, aniž by to poškodilo jejich podnikání.
- Antidiskriminační třeštění rovněž podporuje kulturu politické korektnosti a vnitřní cenzury, kdy se lidé bojí vyjadřovat své názory a přesvědčení z obavy, že budou obviněni z diskriminace. Vede to ke konformismu a fenoménu skupinového stádního myšlení.
Jan Ferenc 9.3.2023 (Neviditelný pes) a info o průzkumu o tom, co chtějí muži a co ženy: „Pojem genderová rovnost je zavádějící. Nejde o to, aby se zacházelo se ženami jako s muži, ale o to, aby se se ženami jednalo jako se ženami, neboť jenom tak mohou dosahovat toho, co muži.“
Ženy si v zásadě nepřejí postavení na roveň mužů. On by to byl také holý nesmysl. Ženy nejsou muži a většina z nich se jimi nikdy nestane. Po nás, mužích, což zde píši s vědomím, že jsme stále ještě dominantním pohlavím ve vedoucích a rozhodovacích pozicích, se naopak žádá, jak průzkum dokládá, býti k ženám empatičtější. Chce se, abychom hlouběji chápali jejich odlišnosti a porozuměli jejich specifickým schopnostem, které spočívají více v intuici než v analýze a syntéze. V citlivosti a předtuše než v matematických modelech. Abychom, když jsme šéf, pochopili tyto jejich přednosti jako vklady pro podnikání, a když nejsme a šéfem je žena, tak v podstatě totéž. Nechť jsou za stejnou práci stejně zaplaceny. A těm, které „to chtějí“, budiž to umožněno bez překážek a předsudků. Ale ne jako chlapům, ale jako ženám.“
A to nemluvíme o transgender sportovcích.
Tohle skutečně chcete, milé, báječné, okouzlující, šikovné české ženy?
30. 3. 2023
Publikováno: 30. 3. 2023